-
Nejnovější
-
Muži a ženy
-
Období
Žena: „Dala bych si chipsy.”
Muž: „Nejez to, zase budeš brečet, jak vypadáš.”
Žena: „Jak vypadám?”
Muž: „No jak bys vypadala...”
Žena: „To se Tě právě ptám. Ptal ses mě, jak vypadám.”
Muž: „Já že se Tě ptal? Mně je to přece jedno.”
Žena: „Tobě je jedno, jak vypadám?”
Muž: „Ale není mi to jedno, co furt máš?”
Žena: „Já nic nemám, jen že jsi říkal, že blbě vypadám.”
Muž: „Cože jsem říkal?”
Žena: „No že blbě vypadám.”
Muž: „To jsem neříkal, vždyť víš, že se mi líbíš.”
Žena: „Jak moc?”
Muž: „Co jak moc?”
Žena: „Jak moc se ti líbim?”
Muž: „No normálně - moc.”
Žena: „Tak normálně nebo moc?”
Muž: „No moc, no.”
Žena: „A jak moc?”
Muž: „Šmarjá, moc moc. Necháš mě dívat?”
Žena: „Já tě ruším? Tak já tě ruším a blbě vypadám, že jo. Já tady taky nemusim být.”
Muž: "mlčí (Nemusíš)"
Žena: „Ty mlčíš? Takže tu nemusim být?”
Muž: „Cože? Ale jistě že tu musíš být.”
Žena: „Musím? Tak já musím? Jistěže musím! Kdo by ti pral a vařil, že?”
Muž: „Ale přece víš, že Tě miluju.”
Žena: „Nevim. Jak to mam vědět? Jak mě miluješ?”
Muž: "(Montoya se tlačí na Schumachera)" „Co? Cože? Jo, miláčku, určitě máš pravdu.”
Žena: „Jak cože? Ty mě vůbec neposloucháš!”
Muž: „Počkej prosimtě chvíli. Jedou devětačtyřicátý kolo, ještě tři a budeme si povídat.”
Žena: „Musím ještě žehlit.”
Muž: „Tak běž žehlit.”
Žena: „Jistěže, já můžu jít žehlit a ty se budeš dívat.”
Muž: "(úpění)" „Tři kola miláčku, tři kola, potom klidně vyžehlím já.”
Žena: „Jistě, ty určitě vyžehlíš. Ty něco uděláš. To bych se dočkala. Kdy jsi tady naposled něco udělal? C-O-K-O-L-I-V.”
Muž: „Nikdy.”
Žena: „No jistě, to jsi celej ty.”
Muž: „Dáš už pokoj, prosím Tě? Za chvíli bude konec.”
Žena: „Ne za chvíli. Hned je konec. Mam toho dost. Jdu pryč. Nebudu utrácet svý mládí s někym, jako seš ty.”
Muž: „Cože nebudeš utrácet? Mohla bys prosím Tě chvilku mlčet?”
-
"Muž odevzdaně vstává, přináší z kuchyně chipsy a podává je ženě. Žena naštvaně bere pytlík a cpe si do pusy plnou hrst chipsů"
-
Žena: „Myslíš, že jsem tlustá? Asi bych to neměla jíst, co?”
Muž: "(zoufale chytá hlavu do dlaní....)"
Další vtipy z kategorie
„Manželka včera celý den naříkala, že ji bolí břicho.”
„A co jsi dělal?”
„Dal jsem si vatu do uší.”
-
+


25. 12. 2011
Vrací se pan Kalianko z hospody. S vypětím všech sil se vyvrávorá po schodech, vyloví klíče z kapsy a snaží se trefit do klíčové dírky. Najednou se prudce otevřou dveře, za nimi stojí manželka, v jedné ruce třímá váleček na nudle a druhou zahání dcery do pokoje. Pepa okamžitě začne střízlivět a tak ze sebe vyrazí: „Hele, ta hospoda není zas tak špatná. Tam se člověk i něco dozví!”
„Třeba co?”
„No, třeba mi chlapi v hospodě řekli, proč máme tolik holek!”
„No?”
„No víš, ty prášky máš brát TY, ne já!”
-
+


25. 12. 2011
„Kamaráde, udělej pro mě něco... Tady máš stovku. Zajeď mi autem na nádraží pro tchyni.”
„A co když nepřijede?”
„Tak ti ještě kilo přidám.”
-
+


25. 12. 2011
Co je to mobil?
Jediné téma, na které se muži ozvou, když ho mají menší.
-
+


25. 12. 2011
„Nebudeš mi věřit, Maruš, před chvílí jsem tě zrovna viděl v televizi!” oznamuje ženě pan Hovorka.
„A kde to bylo?” zajímá se překvapená manželka.
„V dokumentu o pravěkých zvířatech.”
-
+


25. 12. 2011
Kdy utrpí chlap otřes mozku?
Když ho kopnou do rozkroku.
-
+


25. 12. 2011
V okresním městě přijde žena do redakce místních novin požádat, aby do smutečního sloupku napsali oznámení o úmrtí jejího muže. Redaktor jí oznamuje, že se platí deset korun za slovo. Žena zapřemýšlí a povídá: „Tak tam napište: Zemřel Oldřich Novák.”
Redaktor je dost zaražený a upozorní ji: „Paní, minimální délka smutečního oznámení je sedm slov.”
Ona se znovu zamyslí a diktuje: „Tak tedy: Zemřel Oldřich Novák, prodám Škodu 130 r.v. 1988.”
-
+


25. 12. 2011
Žena představuje kamarádce svého manžela: „Co mu říkáš?”
„No, mohla jsi dopadnout hůř!”
„To odvoláš!”
„Tak jo, hůř už jsi dopadnout nemohla!”
-
+


25. 12. 2011
Co ti přivezl manžel z poslední služební cesty?
Novou polohu.
-
+


25. 12. 2011
Na ulici stojí tři ženské a vykládají si o nemocech a o bolesti.
„Největší bolest, jakou jsem zažila,” začne první, „bylo braní krčních mandlí.”
„To nic není,” odporuje druhá. „Počkej, až budeš rodit, to je bolest.”
„Jděte obě někam,” říká nakonec třetí. „Největší bolest je praní prádla!”
„Co blbneš,” diví se obě, „vždyť pereme skoro každý den.”
„No jo,” povídá ta poslední, „ale jen počkejte, až vám povolí závěr u podprsenky a spadne vám koza do ždímačky. To je žůžo!”
-
+


25. 12. 2011